Příroda

Předmětem výzkumu byly nejvýznamnější složky přírodního prostředí, nacházející se na katastru obce Roštín. Z důvodu omezeného časového prostoru jsem se zaměřil především na popis přírodních poměrů oblasti přiléhající bezprostředně k obci, která má výrazný vliv na výskyt rostlin a živočichů na katastru obce. Uváděné údaje jsou získány jednak studiem pramenů, jejichž seznam uvádím, jednak vlastním výzkumem, který jsem prováděl při pravidelných návštěvách obce po celou dobu vegetační sezóny v roce 1994.  Horopis a geologická stavba okolí obce Obec Roštín leží na severozápadním okraji Chřibů, v jejich podhůří, v zemědělsky využívané krajině. Chřiby jsou součástí Středomoravských Karpat, které jsou tvořeny převážně paleogenními usazeninami a navazují na severovýchodě za údolím Kyjovky na Ždánický les a zasahují až k Napajedelské průrvě. Je to členitá vrchovina protažená od jihozápadu k severovýchodu o ploše 335 km2. Jejich povrch má střední výšku 342,6 m a jsou pro něj příznačné úzké rozvodní hřbety. Jejich tvar často ovlivňují polohy pískovců a slepenců. Na hřbetech jsou časté skalní útvary (izolované skály), údolí vodních toků jsou hluboká. Na jižních svazích vrchu Vlčák v Chřibech pramení Kyjovka a jihovýchodně od obce Cetechovic pak Litava. Nejvyšším bodem Chřibů je Brdo (587 m) u Roštína.

Image

  Geologický vývoj karpatské oblasti, do které patří sledované území, lze pozorovat podle hornin, účastnících se na její povrchové stavbě teprve od druhohor. V jurském moři se usadily vápence, které dnes nacházíme v podobě hojných valounů, bloků a tektonických útržků v mladších vrstvách magurského flyše. Tyto vápence zjišťujeme dnes např. v opuštěných lomech u Cetechovic. Ve spodní a střední křídě se usadily slíny a vápence, jen s občasným místním přínosem písku (Koryčany, Zdounky). Svrchnokřídové moře zaplavilo mnohem větší rozsah souše než moře předcházející. Dalo vznik pestrým jílům a slínům a šedým písčitým slínům. Vyvrásněním usazenin mořského dna a jejich vytlačením přes okraj Českého masívu vznikly dva příkrovy. Střídají se v nich vrstvy pískovců, slepenců, s vrstvami jílů a slínů. Takové vrstvy se nazývají flyšem a můžeme je pozorovat v lomech u Cetechovic, Roštína nebo Lískovce.

Hřebenem Chřibů se táhne tzv. příkrov magurský, jehož některé slepencové vrstvy nesnadno zvětrávají a pak se objevují nad terénem jako Kozel a Kazatelna u Koryčan a Komínky u Bunče. Hloubky příkrovů dosahují až 1000 m. V těchto místech došlo při hlubinných vrtech u Kostelan a u Koryčan k objevu ropy.

Popis vegetačních poměrů sledované oblasti.

Převážná část sledovaného území náleží vegetačně do oblasti západokarpatské květeny - obvodů moravské předkarpatské květeny. Květenný ráz území je podmíněn rozlehlými listnatými lesy. Ve vyšších polohách a na severních sklonech (což se týká nejbližšího okolí obce Roštín), jsou to bučiny s karpatskými prvky, které se střídají s bučinami s přimíšeným dubem a teplomilnými prvky. Na krajích lesů s jižní expozicí se dají vystopovat i fragmenty teplomilných doubrav s dubem šípákem.

Image

   Bučiny vyšších poloh jsou čistými bučinami, většinou bez zastoupení jiných dřevin. Buk je převládající dřevinou, jen pomístně je vtroušen smrk. V bylinném patře převládá ostřice chlupatá s přimíšenými druhy jako je pryšec mandloňovitý, hvězdnatec čemeřicovitý, lýkovec jedovatý, žindava evropská, okrotice bílá, hrachor jarní, mařinka vonná, šťavel kyselý. Bučiny s teplomilnými hajními prvky mají ve stromovém patru přimíšený habr, dub zimní, z křovin babyku, svídu aj. Jsou dvojího typu: humózní, jejichž bylinný doprovod se v podstatě neliší od čistých bučin a kyselé, s mělkým původním profilem a se silným zastoupením teplomilných kyselých prvků. V humózním typu místy převládá ostřice chlupatá, a to v doprovodu mařinky vonné, plicníku lékařského, ostřice prstnaté, violky lesní, žindavy evropské aj. V kyselém typu (většinou na osluněných hřebenech) převládá zpravidla bika hajní, lipnice hajní, ptačinec velkokvětý, prvosenka jarní aj. Bučinám se druhovým složením podobají suťové lesy s lípou a klenem. Tento typ lesa je v našem území řidší. Dřevinnou skladbu tvoří lípa srdčitá, jasan ztepilý, javor klen a javor mléč a jilm drsný. V bylinném patře jsou silněji zastoupeny nitrofilní druhy s většími nároky na dusík jako je česnáček lékařský, kakost smrdutý, netýkavka nedůtklivá, kopřiva dvoudomá, hluchavka žlutá, s nimi pak rostou vraní oko čtyřlisté, válečka lesní, samorostlík klasnatý, kyčelnice cibulkonosná aj.  Stručný popis faunistických poměrů sledované oblasti Složení fauny na sledovaném území je dáno jednak vegetačními poměry, které byly stručně uvedeny výše a jednak poměry klimatickými. V buko-dubovém stupni, kde se kromě dubu objevuje vedle borovice i habr, lípa a již více i buk, mají živočišná společenstva již více lesostepní ráz. Tato společenstva zabírají výše položené polohy Ždánického lesa a sledované oblasti Chřibů a scházejí v nich některé stepní druhy, hojné v předchozím dubovém stupni. Na jejich místo nastupují jiné druhy hmyzu, které jsou vázány na lesostepní porosty. Z brouků jsou to některé druhy tesaříkovitých , mandelinkovitých, nosatcovitých. V dříhohabrové doubravě je hojný (na vápnitých půdách) hlemýžď zahradní a některé jiné druhy měkkýšů, hojné zvlášť na suťových půdách. Mezi ptáky se objevují v doubravách a v habrové javořině žluva hajní, šoupálek dlouhoprstý, brhlík lesní, lejsek černohlavý a lejsek bělokrký.Na svazích exponovaných k severu a v nejvyšších plochách území je vyvinut dubo-bukový stupeň, v němž převládající buk upomíná na karpatské bučiny nižších poloh. S přibývající výškou a expozicí k severu mizí již většina stepních druhů a druhy lesostepní postupně ubývají. Jsou nahrazovány druhy zóny listnatých lesů, které jsou společné i ostatnímu území naší republiky s listnatými lesy. Mezi hmyzem se objevují druhy typické pro karpatské bučiny (kobylky, brouci) z čeledi střevlíkovitých. Svým charakterem živočišného společenstva připomíná tato zóna již Karpaty a náleží proto i k podkarpatskému úseku této zóny. Podrobnější seznamy jednotlivých druhů živočichů vyskytujících se ve sledované oblasti tvoří samostatnou přílohu této zprávy. Floristické poměry Výše uvedené charakteristiky jednotlivých složek přírodního prostředí tvoří velmi hrubý popis okolí obce Roštína. Hlavním úkolem celého projektu je však výzkum vlastní obce a zde jsem se zaměřil podrobněji na ruderální vegetaci, jejíž společenstva tvoří podstatnou složku flory každého lidského sídliště. Z časových důvodů nebylo možno provést důkladný kvantitativní rozbor jednotlivých společenstev, a proto se omezuji pouze na výčty druhů ve společenstvu. Význam a množství jednotlivých prvků charakterizuje jeho postavení v seznamu. Je třeba zdůraznit, že všechna níže uvedená společenstva nacházející se ve zkoumané oblasti obce Roštína jsou tvořena rostlinami doprovázejícími člověka po celou dobu jeho hospodářské činnosti a jsou touto činností silně ovlivněna.

Přehled společenstev Aegopodion podagraria Tx. 1967  Asociace:

Chaerophylletum aromatici (Tx. 1967) Neuh. Z. Neuh. R. et Hejný 1969.

 Společenstva svazu Aegopodion podagraria se v Roštíně vyskytují velmi hojně a patří mezi nejrozšířenější vysokobylinná společenstva. Vytvářejí lemy cest a hospodářských budov, porůstají příkopy a rumoviště. Chaerophylletum aromaticum se v Roštíně vyskytuje v příkopách blízko cest, tvoří také lemy kolem chodníků. Stanoviště jsou často stíněna korunami stromů. Floristické složení těchto porostů ukazuje následující tabulka. V porostech obvykle dominuje Chaerophyllum aromaticum spolu s druhem Urtica dioica. Porosty mají typickou fyziognomii a jsou dobře poznatelné.

Krabilice zápašná (Chaerophyllum aromaticum)

Kopřiva dvoudomá - pravá (Urtica dioica)

Hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum)

Bršlice - kozí noha (Aegopodium podagraria)

Kuklík městský (Geum urbanum)

Krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum)

Kakost luční (Geranium pratense)

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)

Popenec obecný (Glechoma hederacea)

Měrnice černá (Ballota nigra)

Lopuch plstnatý (Arctium tomentosum)

Krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa)

Šťovík kadeřavý (Rumex crispus)

Svlačec rolní (Convolvulus arvensis)

Růže šípková (Rosa canina)

   Pouze jednotlivě v tomto společenstvu se vyskytují: Rubus fruticosus, Achillea millefolium, Agrimonia eupatoria, Ranunculus repens, Potentilla anserina, Stachys palustris, Campanula trachelium, Ligustrum vulgare, Fraxinus excelsior juv. Společenstvo Agropyron repens-Urtica dioica  V obci Roštíně se vyskytují ruderální porosty, ve kterých dominuje Urtica dioica. Druhově jsou obvykle chudší, bez charakteristických nebo indikačních druhů. Porosty tohoto společenstva jsou na nitrofilních stanovištích v objektech zemědělského družstva. Byly to opuštěné plochy nedaleko hnojiště kolem cest a na okrajích polí.

Seznam druhů:

Kopřiva dvoudomá - pravá (Urtica dioica)

Pýr plazivý (Agropyrum repens)

Pcháč rolní (oset) (Cirsium arvense)

Kakost luční (Geranium pratense)

Svízel přítula (Galium aparine)

Knotovka bílá (Melandrium album)

Bojínek luční (Phleum pratense)

Křen selský (Armoracia rusticana)

Bolševník obecný (Heracleum sphondylium)

Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens)

Vikev ptačí (Vicia cracca)

Srha laločnatá (Dactylis glomerata)

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris)

Lopuch plsnatý (Arctium tomentosum)

  Svaz: Arction lapae Tx 1937 emend. Gutte 1972 Asociace: Sambucetum ebuli

  Fytocenózy této asociace jsem našel na starém hnojisku nedaleko zemědělských objektů, kde porůstalo větší plochu v kontaktu s jinými, nitrofilnějšími společenstvy svazu Arction. V těchto porostech dominuje Sambucus ebulus, což je typické pro tyto ruderální fytocenózy. Přítomné jsou Urtica dioica, Agropyron repens, Galium sparine a Corcisum arvense.

Seznam druhů:

Bez chebdí (Sambucus ebulus)

Kopřiva dvoudomá - pravá (Urtica dioica)

Čistec bahenní (Stachys palustris)

Křehkýš vodní (Myosoton aquaticum)

Konopice pýřitá (Galeopsis pubescens)

Pýr plazivý (Agropyron repens)

Lopuch plstnatý (Arctium tomentosum)

Lipnice obecná (Poa trivialis)

Svízel přítula (Galium aparine)

Pcháč rolní (oset) (Cirsium arvense)

Řebříček obecný (Achillea millefolium)

Oves hluchý (Avena fatua)

   Svaz: Convolvulo-Agropyrion repentis Asociace: Agropyretum repentis

  Fytocenózy této asociace se v okolí Roštína vyskytují na mezích, v podobě dlouhých lemů kolem polí a cest, všechno na sušších a vysýchavých půdách. Významně v nich dominuje Agropyron repens a z ostatních druhů se více uplatňuje pouze Convolvulus arvensis, Avena fatua a Chenopodium album. Vyskytují se i jiné polní plevele.

  Seznam druhů:

Pýr plazivý (Agropyron repens)

Svlačec rolní (Convolvulus arvensis)

Lipnice luční (Poa pratensis)

Oves hluchý (Avena fatua)

Merlík pravý (Chenopodium album)

Opletka obecná (Fallopia convolvulus)

Řebříček obecný (Achillea milefolium)

Vikev ptačí (Vicia cracca)

Knotovka luční (Melandrium album)

Mázdřinec (Tripleurospermum inodorum)

Pcháč rolní (oset) (Cirsium arvense)

Hluchavka nachová (Lamium purpureum)

Rozrazil rezekvítek (pravý) (Veronica chamaedrys)

Bojínek luční (Phleum pratense)

Truskavec ptačí (pravý) (Polygonum aviculare)

Srha laločnatá (Dactylis glomerata)

Hořčice rolní (Sinapis arvensis)

Bolševník obecný (Heracleum spondylium)

Svízel přítula (Galium aparine)

Šťovík kadeřavý (Rumex crispus)

Pampeliška („smetanka") lékařská (Taraxacum officinale)

   Svaz: Polygonion avicularis Br. - Bl. 1931 Asociace: Lolio - Plantaginetum majoris beger 1930  

Sešlapované společenstvo se vyskytuje v Roštíně a jeho okolí poměrně často, a to nejen v intravilánu. Můžeme je pozorovat na přístupových cestách k polím a obsahuje většinou druhy s většími nároky na vlhkost půdy. Toto společenstvo se vyskytuje i na travnatých cestách v chatové oblasti, kolem hřiště, v blízkosti koupaliště.

  Seznam druhů:

Jílek vytrvalý (Lolium perene)

Jitrocel větší (pravý) (Plantago major)

Lipnice roční (Poa anua)

Truskavec ptačí (Polygonum aviculare)

Heřmánek vonný (Matricaria discoidea)

Mochna husí („stříbrník") (Potentila anserina)

Jetelovec plazivý (pravý) (Trifolium repens)

Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens)

Čekanka obecná (Cichorium intybus)

Pampeliška („smetánka") lékařská (Taraxacum officinale)

Řebříček obecný (Achillea milefolium)

Hulevníkovec lékařský (Chamaeplium officinale)

Sveřep měkký (Bromus mollis)

Tolice dětelová (pravá (Medicago lupulina)

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris)

Bojínek luční (Phleum pratense)

   Svaz: Agropyron - Rumicion crispi Nordh. 1940 Asociace: Potentiletum anserinae (Rapaics 1927) Pass. 1964

  Porosty této asociace se v Roštíně vyskytují na vlhčích a mírně sešlapovaných stanovištích jako jsou okraje cest, mělké příkopy apod. V nízkých porostech dominuje Potentilla anserina, s vysokou stálostí jsou přítomné ještě Rumex crispus, Polygonum aviculare, Poa annua, Capsella bursa - pastoris, Matricaria discoidea.

   Seznam druhů:

Mochna husí (Potentilla anserina)

Šťovík kadeřavý (Rumex crispus)

Truskavec ptačí (pravý) (Polygonum aviculare)

Lipnice roční (Poa annua)

Heřmánek vonný (Matricaria discoidea)

Jílek vytrvalý (Lolium perena)

Rmen smrdutý (Anthemis cotula)

Jitrocel kopinatý (Plantago major)

Čekanka obecná (Cichorium intybus)

Kokoška pastuší tobolka (Capsela bursa - pastoris)

Hulevníkovec lékařský (Chamaeplium officinale)

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

Merlík pravý (Chenopodium olbum)

Svlačec rolní (Convolvulus arvensis)

Hluchavka nachová (Lamium purpureum)

Pryšec kolovratec (Euphorbia helioscopia)

 Výskyt plevelů v zahrádkách obce Roštín- šířením diaspor z kompostů - přenosem diaspor v kořenových balech balíčkované a hrnkované sadby - chodem počasí během roků - způsobem a frekvencí ošetřování porostů.

  Soupis zjištěných druhů:

Řebříček obecný (Achillea millefolium)

Lnice obecná (Linaria vulgaris)

Bršlice - kozí noha (Aegopodium podagraria)

Jílek vytrvalý (Lolium perene)

Tetlucha kozí pysk (Aethusa cynapium)

Kohoutek luční (Lychnis flos cuculi)

Pýr plazivý (Agropyron repens)

Karbinec evropský (Lycopus europaeus)

Psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)

Vrbina penízková (Lysimachia nummularia)

Kontryhel pastvinný (Alchemila monticola)

Sléz přehlížený (Malva neglecta)

 Drchnička rolní (Anagalis arvensis)

Heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima)

Pilát rolní (Anchusa arvensis)

Máta rolní (Mentha arvensis)

Kopr vonný (Anethum graveolens)

Pomněnka rolní (Myosotis arvensis)

Rmen rolní (Anthemis arvensis)

Zdravínek jarní (Odontites verna)

Kebrlík lesní (Anthriscus sylvestris)

Šťavelka evropská (Oxalis fontana)

Pelyněk černobyl (Artemisia vulgaris)

Bojínek luční (Phleum pratense)

Lebeda rozložitá (Artiplex patula)

Jitrocel větší (Plantago major)

Sedmikráska obecná (Belis perennis)

Mochna husí („stříbrník") (Potentilla anserina)

Dvojzubec trojdílný (Bidens tripattita)

Mochna plazivá (Potentilla reptans)

Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos)

Pryskyřník prudký (Ranunculus acris)

Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursapastoris)

Rukev bahenní (Rorippa palustris)

 Řeřišnice hořká (Cardamine amara)

Kyseláč (Rumex acetosa)

Vesnovka obecná (Cardaria draba)

Kyseláč kadeřavý (Rumex crispus)

Ostřice srstnatá (Carex hirta)

Chmerek roční (Scleranthus annuus)

Srha laločnatá (Dactylis glomerata)

Starček lepkavý (Senecio viscosus)

Mrkev obecná (Daucus carota)

Bér sivý (Setaria pumila)

Metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa)

Čistec bahenní (Stachys palustris)

Vrbovka žláznatá (Epilobium adenocaulon)

Kostival lékařský (Symphytum officinale)

Přeslička rolní (Equisetum arvense)

Pampeliška („smetanka") lékařská (Taraxacum officinale)

Osívka jarní (Erophilla verna)

Penízek rolní (Thlaspi arvense)

Opletka obecná (Fallopia convolvulus)

Jetel rolní (Trifolium arvense)

Kostřava luční (Festuca pratensis)

Jetel švédský (Trifolium hybridum)

Konopice dvouklaná (Galeopsis bifida)

Kopřiva dvoudomá pravá (Urtica dioica)

Svízel pravý (Galium album)

Kopřiva žahavka roční (Urtica urens)

Svízel lesní (Galium sylvaticum)

Sporýš lékařský (Verbena officinalis)

Kakost smrdutý (Geranium robertianum)

Vikev setá černá (Vicia angustifolia)

Bolševník obecný (Heracleum sphondylium)

Vikev perská (Vicia persica)

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Vikev huňatá (Vicia villosa)

Prasetník kořenatý (Hypochoeris radicata)

Sítina žabí (Juncus bufonius)

Locika kompasová (Lactuca serriola)

Hluchavka bílá (Lamium album)

Hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum)

Kapusta obecná (Lapsana communis)

  Lišejníky okolí obce Roštína:

Parmelia cylispora

Parmelia saxatilis

Ramalina farinacea

Evernia prunastri

Graphis scripta

Opegrapha fugescens

Arthopyrenia analepta

Pyrenula nitida

Rinodina maculiformis

Peltigera rufescens

Peltigera canina

Cladonia furcata

Cladonia fimbriata

Cladonia degenerans

Lecidea crustulata

Lecidea coarcata

Lecanora calcarea

Pertusaria corallina

Verrucaria rupestris

Physcia muscigena

  Přehled živočišných druhů nalezených při výzkumu přírodních poměrů obce Roštína

 Seznam druhů:

Plzák zahradní (Arion hortensis)

Páskovka hajní (Cepaea nemoralis)

Slimák největší (Limax maximus)

Hlemýžď zahradní (Helix pomatia)

Slimák pestrý (Limax flavus)

Plamatka lesní (Arianta arbustorum)

Hmyz Křižák obecný (Araneus diadematus)

Třesavka sekáčovitá (Pholcus opilionides)

Skákavka pruhovaná (Salticus scenius)

Škvor obecný (Forficula auricularia)

Lumek domácí (Nemeritic canescens)

Lumčík žlutonohý (Apanteles glomeratus)

Vosa lesní (Dolichovespula silvestris)

Včela medonosná (Apis mellifera)

Smrtník obecný (Blaps mortisaga)

Listokaz zahradní (Phylopertha horticola)

Drvopleň hruškový (Zeuzera pyrina)

Obaleč jablečný (Ernarmonia pomonella)

Píďalka angreštová (Abraxas grossulariata)

Babočka síťkovaná (Araschnia levana)

Bělásek ovocný (Aporia crataegi)

Lišaj paví oko (Samerinthus ocellatus)

Drsnokřídlec březový (Biston betularius)

Píďalka zelenopláštník (Geometra papilionaria)

Babočka osiková (Nymphalis antiopa)

Moucha domácí (Musca domestica)

Bodalka stájová (Stomoxys calcitrans)

Masařka obecná (Sarcophaga carnaria)

Ropucha obecná (Bufo bufo)

Skokan hnědý (Rana temporaria)

Skokan zelený (Rana esculenta)

Čolek obecný (Triturus vulgaris)

 Plazi:

Užovka obojková (Natrix natrix)

 Ptáci:

Puštík obecný (Strix aluco)

Hrdlička zahradní (Strptopelia decaocto)

Žluna zelená (Picus viridis)

Krutihlav obecný (Iynx torquilla)

Lejsek bělokrký (Ficedula albicolis)

Lejsek šedý (Muscicapa striata)

Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)

Kos černý (Turdus merula)

Rehek domáci (Phoenicurus ochruros)

Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)

Sýkora koňadra (Parus major)

Sýkora modřinka (Parus caeruleus)

Sýkora babka (Parus palustris)

Stehlík obecný (Carduelis carduelis)

Zvonek zelený (Carduelis chloris)

Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

Jiřička obecná (Delichon urbica)

Vrabec obecný (Passer domesticus)

Špaček obecný (Sturnus vulgaris)

Ťuhýk obecný (Lanius collurio)

Skřivan polní (Alauda arvensis)

Straka obecná (Pica pica)

Vrána obecná šedá (Corvus corone)

  Savci:

Netopýr velký (Myotis myotis)

Krtek obecný (Talpa europea)

Myš domácí (Mus musculus)

Potkan (Rattus norvegicus)

Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)

Hraboš polní (Microtus arvalis)

Rejsek obecný (Sorex araneus)

Ježek východní (Erinaceus coneolor)

Lasice kolčava (Mustela nivalis)

Tchoř tmavý (Putorius putorius)

Kuna skalní (Martes foina)

  Jiří Troneček

  Literatura:

Demek Jar., Novák Václav: Vlastivěda moravská, země a lid Neživá příroda Muzejní a vlastivědná společnost v Brně Zprávy československé botanické společnosti 1978 - 1986

Dostál Josef: Klíč k úplné květeně ČSR. Praha 1954

  Přírodní památky a zajímavosti:

  Z přírodních památek je zajisté zajímavá prastará lípa, stojící na pokraji lesa, po pravé straně cesty z Roštína po Hradské na Vlčák. V trati kolem ní se odedávna říká „U lípy". Je velmi stará, kdysi dávno vyhořelá, takže stojí jen její zbytek obvodového kmene a vnitřkem je možno procházet. Vnější obvod kmene měří 560 cm. Druhá stará lípa stojí při vchodu na hřbitov u dveří márnice. Je rovněž mohutná a obvod kmene má 490 cm.

Copyright © Obec Roštín