Předmětem výzkumu byly nejvýznamnější složky přírodního prostředí, nacházející se na katastru obce Roštín. Z důvodu omezeného časového prostoru jsem se zaměřil především na popis přírodních poměrů oblasti přiléhající bezprostředně k obci, která má výrazný vliv na výskyt rostlin a živočichů na katastru obce. Uváděné údaje jsou získány jednak studiem pramenů, jejichž seznam uvádím, jednak vlastním výzkumem, který jsem prováděl při pravidelných návštěvách obce po celou dobu vegetační sezóny v roce 1994. Horopis a geologická stavba okolí obce Obec Roštín leží na severozápadním okraji Chřibů, v jejich podhůří, v zemědělsky využívané krajině. Chřiby jsou součástí Středomoravských Karpat, které jsou tvořeny převážně paleogenními usazeninami a navazují na severovýchodě za údolím Kyjovky na Ždánický les a zasahují až k Napajedelské průrvě. Je to členitá vrchovina protažená od jihozápadu k severovýchodu o ploše 335 km2. Jejich povrch má střední výšku 342,6 m a jsou pro něj příznačné úzké rozvodní hřbety. Jejich tvar často ovlivňují polohy pískovců a slepenců. Na hřbetech jsou časté skalní útvary (izolované skály), údolí vodních toků jsou hluboká. Na jižních svazích vrchu Vlčák v Chřibech pramení Kyjovka a jihovýchodně od obce Cetechovic pak Litava. Nejvyšším bodem Chřibů je Brdo (587 m) u Roštína.
Geologický vývoj karpatské oblasti, do které patří sledované území, lze pozorovat podle hornin, účastnících se na její povrchové stavbě teprve od druhohor. V jurském moři se usadily vápence, které dnes nacházíme v podobě hojných valounů, bloků a tektonických útržků v mladších vrstvách magurského flyše. Tyto vápence zjišťujeme dnes např. v opuštěných lomech u Cetechovic. Ve spodní a střední křídě se usadily slíny a vápence, jen s občasným místním přínosem písku (Koryčany, Zdounky). Svrchnokřídové moře zaplavilo mnohem větší rozsah souše než moře předcházející. Dalo vznik pestrým jílům a slínům a šedým písčitým slínům. Vyvrásněním usazenin mořského dna a jejich vytlačením přes okraj Českého masívu vznikly dva příkrovy. Střídají se v nich vrstvy pískovců, slepenců, s vrstvami jílů a slínů. Takové vrstvy se nazývají flyšem a můžeme je pozorovat v lomech u Cetechovic, Roštína nebo Lískovce.
Hřebenem Chřibů se táhne tzv. příkrov magurský, jehož některé slepencové vrstvy nesnadno zvětrávají a pak se objevují nad terénem jako Kozel a Kazatelna u Koryčan a Komínky u Bunče. Hloubky příkrovů dosahují až 1000 m. V těchto místech došlo při hlubinných vrtech u Kostelan a u Koryčan k objevu ropy.
Převážná část sledovaného území náleží vegetačně do oblasti západokarpatské květeny - obvodů moravské předkarpatské květeny. Květenný ráz území je podmíněn rozlehlými listnatými lesy. Ve vyšších polohách a na severních sklonech (což se týká nejbližšího okolí obce Roštín), jsou to bučiny s karpatskými prvky, které se střídají s bučinami s přimíšeným dubem a teplomilnými prvky. Na krajích lesů s jižní expozicí se dají vystopovat i fragmenty teplomilných doubrav s dubem šípákem.
Bučiny vyšších poloh jsou čistými bučinami, většinou bez zastoupení jiných dřevin. Buk je převládající dřevinou, jen pomístně je vtroušen smrk. V bylinném patře převládá ostřice chlupatá s přimíšenými druhy jako je pryšec mandloňovitý, hvězdnatec čemeřicovitý, lýkovec jedovatý, žindava evropská, okrotice bílá, hrachor jarní, mařinka vonná, šťavel kyselý. Bučiny s teplomilnými hajními prvky mají ve stromovém patru přimíšený habr, dub zimní, z křovin babyku, svídu aj. Jsou dvojího typu: humózní, jejichž bylinný doprovod se v podstatě neliší od čistých bučin a kyselé, s mělkým původním profilem a se silným zastoupením teplomilných kyselých prvků. V humózním typu místy převládá ostřice chlupatá, a to v doprovodu mařinky vonné, plicníku lékařského, ostřice prstnaté, violky lesní, žindavy evropské aj. V kyselém typu (většinou na osluněných hřebenech) převládá zpravidla bika hajní, lipnice hajní, ptačinec velkokvětý, prvosenka jarní aj. Bučinám se druhovým složením podobají suťové lesy s lípou a klenem. Tento typ lesa je v našem území řidší. Dřevinnou skladbu tvoří lípa srdčitá, jasan ztepilý, javor klen a javor mléč a jilm drsný. V bylinném patře jsou silněji zastoupeny nitrofilní druhy s většími nároky na dusík jako je česnáček lékařský, kakost smrdutý, netýkavka nedůtklivá, kopřiva dvoudomá, hluchavka žlutá, s nimi pak rostou vraní oko čtyřlisté, válečka lesní, samorostlík klasnatý, kyčelnice cibulkonosná aj. Stručný popis faunistických poměrů sledované oblasti Složení fauny na sledovaném území je dáno jednak vegetačními poměry, které byly stručně uvedeny výše a jednak poměry klimatickými. V buko-dubovém stupni, kde se kromě dubu objevuje vedle borovice i habr, lípa a již více i buk, mají živočišná společenstva již více lesostepní ráz. Tato společenstva zabírají výše položené polohy Ždánického lesa a sledované oblasti Chřibů a scházejí v nich některé stepní druhy, hojné v předchozím dubovém stupni. Na jejich místo nastupují jiné druhy hmyzu, které jsou vázány na lesostepní porosty. Z brouků jsou to některé druhy tesaříkovitých , mandelinkovitých, nosatcovitých. V dříhohabrové doubravě je hojný (na vápnitých půdách) hlemýžď zahradní a některé jiné druhy měkkýšů, hojné zvlášť na suťových půdách. Mezi ptáky se objevují v doubravách a v habrové javořině žluva hajní, šoupálek dlouhoprstý, brhlík lesní, lejsek černohlavý a lejsek bělokrký.Na svazích exponovaných k severu a v nejvyšších plochách území je vyvinut dubo-bukový stupeň, v němž převládající buk upomíná na karpatské bučiny nižších poloh. S přibývající výškou a expozicí k severu mizí již většina stepních druhů a druhy lesostepní postupně ubývají. Jsou nahrazovány druhy zóny listnatých lesů, které jsou společné i ostatnímu území naší republiky s listnatými lesy. Mezi hmyzem se objevují druhy typické pro karpatské bučiny (kobylky, brouci) z čeledi střevlíkovitých. Svým charakterem živočišného společenstva připomíná tato zóna již Karpaty a náleží proto i k podkarpatskému úseku této zóny. Podrobnější seznamy jednotlivých druhů živočichů vyskytujících se ve sledované oblasti tvoří samostatnou přílohu této zprávy. Floristické poměry Výše uvedené charakteristiky jednotlivých složek přírodního prostředí tvoří velmi hrubý popis okolí obce Roštína. Hlavním úkolem celého projektu je však výzkum vlastní obce a zde jsem se zaměřil podrobněji na ruderální vegetaci, jejíž společenstva tvoří podstatnou složku flory každého lidského sídliště. Z časových důvodů nebylo možno provést důkladný kvantitativní rozbor jednotlivých společenstev, a proto se omezuji pouze na výčty druhů ve společenstvu. Význam a množství jednotlivých prvků charakterizuje jeho postavení v seznamu. Je třeba zdůraznit, že všechna níže uvedená společenstva nacházející se ve zkoumané oblasti obce Roštína jsou tvořena rostlinami doprovázejícími člověka po celou dobu jeho hospodářské činnosti a jsou touto činností silně ovlivněna.
Přehled společenstev Aegopodion podagraria Tx. 1967 Asociace:
Chaerophylletum aromatici (Tx. 1967) Neuh. Z. Neuh. R. et Hejný 1969.
Společenstva svazu Aegopodion podagraria se v Roštíně vyskytují velmi hojně a patří mezi nejrozšířenější vysokobylinná společenstva. Vytvářejí lemy cest a hospodářských budov, porůstají příkopy a rumoviště. Chaerophylletum aromaticum se v Roštíně vyskytuje v příkopách blízko cest, tvoří také lemy kolem chodníků. Stanoviště jsou často stíněna korunami stromů. Floristické složení těchto porostů ukazuje následující seznam. V porostech obvykle dominuje Chaerophyllum aromaticum spolu s druhem Urtica dioica. Porosty mají typickou fyziognomii a jsou dobře poznatelné.
Pouze jednotlivě v tomto společenstvu se vyskytují: Rubus fruticosus, Achillea millefolium, Agrimonia eupatoria, Ranunculus repens, Potentilla anserina, Stachys palustris, Campanula trachelium, Ligustrum vulgare, Fraxinus excelsior juv. Společenstvo Agropyron repens-Urtica dioica V obci Roštíně se vyskytují ruderální porosty, ve kterých dominuje Urtica dioica. Druhově jsou obvykle chudší, bez charakteristických nebo indikačních druhů. Porosty tohoto společenstva jsou na nitrofilních stanovištích v objektech zemědělského družstva. Byly to opuštěné plochy nedaleko hnojiště kolem cest a na okrajích polí.
Seznam druhů:
Svaz: Arction lapae Tx 1937 emend. Gutte 1972 Asociace: Sambucetum ebuli
Fytocenózy této asociace jsem našel na starém hnojisku nedaleko zemědělských objektů, kde porůstalo větší plochu v kontaktu s jinými, nitrofilnějšími společenstvy svazu Arction. V těchto porostech dominuje Sambucus ebulus, což je typické pro tyto ruderální fytocenózy. Přítomné jsou Urtica dioica, Agropyron repens, Galium sparine a Corcisum arvense.
Seznam druhů:
Svaz: Convolvulo-Agropyrion repentis Asociace: Agropyretum repentis
Fytocenózy této asociace se v okolí Roštína vyskytují na mezích, v podobě dlouhých lemů kolem polí a cest, všechno na sušších a vysýchavých půdách. Významně v nich dominuje Agropyron repens a z ostatních druhů se více uplatňuje pouze Convolvulus arvensis, Avena fatua a Chenopodium album. Vyskytují se i jiné polní plevele.
Seznam druhů:
Svaz: Polygonion avicularis Br. - Bl. 1931 Asociace: Lolio - Plantaginetum majoris beger 1930
Sešlapované společenstvo se vyskytuje v Roštíně a jeho okolí poměrně často, a to nejen v intravilánu. Můžeme je pozorovat na přístupových cestách k polím a obsahuje většinou druhy s většími nároky na vlhkost půdy. Toto společenstvo se vyskytuje i na travnatých cestách v chatové oblasti, kolem hřiště, v blízkosti koupaliště.
Seznam druhů:
Svaz: Agropyron - Rumicion crispi Nordh. 1940 Asociace: Potentiletum anserinae (Rapaics 1927) Pass. 1964
Porosty této asociace se v Roštíně vyskytují na vlhčích a mírně sešlapovaných stanovištích jako jsou okraje cest, mělké příkopy apod. V nízkých porostech dominuje Potentilla anserina, s vysokou stálostí jsou přítomné ještě Rumex crispus, Polygonum aviculare, Poa annua, Capsella bursa - pastoris, Matricaria discoidea.
Seznam druhů:
Výskyt plevelů v zahrádkách obce Roštín- šířením diaspor z kompostů - přenosem diaspor v kořenových balech balíčkované a hrnkované sadby - chodem počasí během roků - způsobem a frekvencí ošetřování porostů.
Soupis zjištěných druhů:
Přehled živočišných druhů nalezených při výzkumu přírodních poměrů obce Roštína
Seznam druhů:
Plazi:
Ptáci:
Savci:
Jiří Troneček
Literatura:
Demek Jar., Novák Václav: Vlastivěda moravská, země a lid Neživá příroda Muzejní a vlastivědná společnost v Brně Zprávy československé botanické společnosti 1978 - 1986
Dostál Josef: Klíč k úplné květeně ČSR. Praha 1954
Přírodní památky a zajímavosti:
Z přírodních památek je zajisté zajímavá prastará lípa, stojící na pokraji lesa, po pravé straně cesty z Roštína po Hradské na Vlčák. V trati kolem ní se odedávna říká „U lípy". Je velmi stará, kdysi dávno vyhořelá, takže stojí jen její zbytek obvodového kmene a vnitřkem je možno procházet. Vnější obvod kmene měří 560 cm. Druhá stará lípa stojí při vchodu na hřbitov u dveří márnice. Je rovněž mohutná a obvod kmene má 490 cm.